Saturday, September 11, 2010

Moji milí susedia

Moji milí susedia z dolného bytu. Pred dvoma týždňami sa vám narodilo bábätko a ja vám srdečne gratulujem. Je to veľká zmena vo vašom a aj v jeho živote, doteraz strávenom v teple a tichu bruška. Chcela by som vám povedať, že chápem, že niektoré bábätká sa na tú zmenu adaptujú horšie a je normálne, že plačú. Aj to vaše zrejme medzi ne patrí, kvíli noc - deň - noc. Je to jeho jediný spôsob, ako dať najavo, že sa mu niečo nepáči. Čo keby ste to skúsili zobrať na vedomie? Ja síce nemám veľké skúsenosti s deťmi, ale aj tak sa mi nezdá celkom logické, že neustále návštevy sa vám striedajú vo dverách, často s malými deťmi, často sú hlučné, často fajčiace, takmer denne do noci. To bábo by si možno len chcelo trošku pospať. A nie byť naťahované všetkými (vrátane tých detí) ako také mačiatko. Áno, ja viem, je to prvé dieťa a chcete sa ním pochváliť a nová mamička sa doma možno tiež cíti opustená. Viem, že susedia z horného bytu tiež mali mnoho návštev a hluku, ale im bábo neplakalo! Zrejme malo iný charakter, iné potreby. Nemôžem vám hovoriť, ako vychovávať dieťa, žiadne ešte nemám. Ale skúste ho trošku počúvať. Ja ho počujem stále, keď som doma a aj cez tie steny, o štvrtej ráno, keď kvôli jeho plaču nemôžem spať, sa mi zdá, že plače o trošíčku svätého pokoja. Skúste to aspoň jeden deň. Všetci vám budeme vďační, myslím, že s vašim bábätkom na čele.

Wednesday, September 8, 2010

Ako udrzat dirigenta v pohode :)

JAK UDRŽOVAT DIRIGENTA V "POHODĚ"
Příručka pro orchestrální hráče Kdyby existovala nějaká základní příručka pro orchestrální hráče, měla by obsahovat pokyny nejen hudební, ale také návod, jak si udržet hráčskou hrdost před dirigentem. Tato příručka je určená mladším hráčům, jejichž schopnosti vydráždit dirigenta až k nepříčetnosti ještě nejsou patřičně rozvinuté.
1. Nikdy nebuď spokojený s áčkem. Když se budeš přiměřeně rozčilovat nad tím, že je buď příliš nízké nebo příliš vysoké, úspěšně to odvede pozornost z dirigentského stupínku a soustředí ji tam, kam patří, tedy na Tebe.
2. Když si upravuješ notový stojan, dbej na to, aby ti jeho vrchní díl odpadl a noty se rozsypaly po podlaze.
3. Stěžuj si na teplotu v sále, osvětlení, přeplněné pódium nebo průvan. Nejlépe tehdy, když je dirigent pod časovým tlakem.
4. Těsně před nástupem se dívej kamkoli jinam, jen ne na dirigenta.
5. Nikdy neměj dusítko, náhradní struny nebo plátky. Bicisté nesmí mít nikdy všechny paličky.
6. Požádej o přesazení. A žádej to často! Ať si dirigent uvědomí, že mu prokazuješ osobní laskavost, že vůbec hraješ.
7. Při každé možné příležitosti brnkej na struny, jako by sis prověřoval ladění. Dělej to především, když dirigent něco vysvětluje. Žestě: pouštějte dusítka na zem. Bicisté mají velké množství předmětů ke shození, ale bezkonkurenčně nejlepší jsou činely, protože se navíc můžou několik sekund kutálet.
8. Nahlas si vyfukuj vodu z klapek v každé pauze. (Horny, hoboje a klarinety by toto měly mít jako povinnou součást základního školení už od narození).
9. Dlouho poté, co se inkriminovaná pasáž hrála, se zeptej dirigenta, zda tvoje CIS bylo dostatečně čisté. Tento krok je velice účinný zejména pokud tato pasáž CIS neobsahuje nebo v ní vůbec nehraješ. Když tě dirigent nachytá, dělej, že si opravuješ chybu v partu.
10. Zásadně si nenos svoji tužku a když se dělají opravy, půjčuj si psací potřeby od všech sousedů.
11. Těsně po tom, co si celý orchestr opravil CIS na C se zeptej: „Prosím Vás, já tady mám CIS a nějak mi to nezní...“
12. Když předem zjistíš, že máš v partu chybu, dělej, jakoby nic a hraj nesprávnou notu co nejtišeji. Ve správné dynamice ji zahraj až na koncertě.
13. Když hudba vrcholí, přestaň hrát a dělej si (jako) poznámky do partu, aby skladba vyzněla prázdně a nezajímavě.
14. Kýchej a kašli zásadně v pianissimu anebo v generální pauze, vzbuzuje to u ostatních hráčů bujarou veselost.