Nedeľný koncert

... na ktorom som sa nachcípala...

Łukasz a Ola - just married 2

Łukasz a Ola - just married 1

Moji priatelia, Łukasz a Ola, ma poprosili, aby som im urobila pár svadobných, resp. posvadobných fotiek. Začneme čiernobielymi...

Dotklo sa mojho srdca II

Zajedno s nimi, menší bratia zvierat.
Vedia ešte, čo my už nevieme.

Len priezračnú a čistú vodu pijú.
Smeť odfúknu a vyvrhnú špinu.
Hlavičky na tráve
a zväčša ležiac pritom,
jak nemocného počúvajú svet.

Čo povie im, to nikdy nevyzradia.
Nosia to pod košieľkou ako jablká
zo susedovho stromu.

Po troche začnú smutnieť.
Tušia deň, keď z každého z nich
odchádza malý princ na koni
a odnáša si žezlo i jablko

To už je vlastne koniec.
Čo potom príde, už sa opakuje,
na ľudskú mieru od počiatku dané.
T o postavenie mimo hry.
A únava.
A úzkosť...

Milan Rúfus 1965


Slová
F.Halasovi

Len schody chrámové.
Len schody chrámové sú slová.

Ty moja lotéria, môj hazard každodenný.
Hlbina materčiny vždy záludná, ty, ktorá
sa opäť zatvoríš po každom rozhrnutí,

len chody chrámové,
len schody chrámové sú slová.

Vysoko nad nimi je mlčanie.
Na jeho prahu, básnik, pravda sedí.
(Peniažkom slzy do jej misky snáď
zazvoním občas, čo som nevyslovil.)

Ach, slovo, uzlík pod hlavou.
Videl som básnikov nad strašnou hĺbkou ticha.
Po krehkom moste slov šli s básňou do veľkosti.
Vzlykajúc obavou.


Ľudstvo

Blýska sa ticho, tlmene.
A vtáka nečuť z polí.
Obilie placho zvlnené
tak pred dozretím bolí.

Mäkkosti klasu ohmatáva
dnes tichá prísnosť zo zeme
a dlho žne stroja.
Až dozrieme, až dozrieme...

Ale ty, báseň, neodpúšťaj.
Buď spravodlivosť tvoja.



Pamätníček

Maľovala si pamätníček
a dala mi ho ako dar.

Ošetrujem ten jarný klíček,
nehodný jeho hospodár.

Čože sú pred ním moje vrásky?
Jazdec, čo kríva za koňom.

Uznala si ma hodným lásky.
A tak si pre mňa zákonom.

Jan Skácel

Jan Skácel - Čtyřverší

A vlastně ať je navždy po Tvém

A navěky je vůle Tvá

A život je když něco zbylo

A smrt když nic už nezbývá

_________

je slyšet vůni stůně růže

a vítr usnul znaven v seně

měsíček jako malé slůne

po nebi chodí obráceně

II


ta němá slova vypůjčím si od ryb

budu je řikat vroucne pod vodou

a ani trochu nebude mi lito

jestli se utopí a na břeh nedojdou.

LVI


Okolo kulatého stolu

v dome kde nikdo nebydlí

do smrti budou sedět spolu

bez oken slov a bez židlí

XVI


Lidé se berou pro ticho

které je slyšet jenom ve dvou

jinak to ticho neunesuj

inak je ticho přemůže

XVIII



jesme znovu němí

otlučená kolébka řeči nemá dno

a kdo se nyní dotkne ticha

rozkolébá je naprázdno

XXXV


podivná zima přesně o půlnoci

se rozezpívá kos jak zrnka kmínu

sype se zpěv a neustává

trvá jak saze u komínu

XXXIX

Co sa dotklo mojej duse

... nie su to moje basne, ale oslovili ma...

Jan Skácel: Přísloví

Tak jsem se nad světem trápil,
až jsem si začal vymýšlet přísloví.

Jsou dlouhé pravdy a jsou pravdy krátké.

A nepřijde-li trest hned vzápětí,
musíš si vinu odžít životem.

A nikdo neodčiní čin.

A nikdo nedokáže složit písničku
pro slepé děvčátko a ptáka bez křídel.


Hovorím, čo som hovoril,
a sám viac neviem o tom.
Ktosi mi dvere otvoril
objať sa so životom.
Ktosi mi slová posiela.
A práve také slová
- košieľku z ramien anjela,
čo letel do domova.
Hovorím to, čo hovorím,
a konám to, čo musím.
A časy tiahnu pohorím.
A drobným krôčkom husím
potichu šliapu moje dni
po darovanej hrude.
Ktorý z nich bude posledný,
neviem,
len viem, že bude...........
(Milan Rúfus)


smrť
A tak jsem vděčnej za tu šanci,
že přijde po životě ráj,
kde ti suchou deku daj.
A snad tam budou pěkný stromy
a čistý záchody – to mám rád.
A když nic není, tak co to změní?
Já se obávám že nic.
Všechno má svůj rub i líc.
Ale tu šanci,
tu si prostě nedám vzít.

Holidays in Catalunya 4

Oslava v Altafulla

Devils


Macickaaaaa....

Holidays in Catalunya 3

Oslava v Barcelone

...vsetky dekoracie robili obyvatelia ulic sami...a bolo na co pozerat





Smolkova ulica




rybicky z PET flias



meduza je z plastovych poharikov obtiahnutych foliou



koncert a rybky z Actimelov